Městys Suchdol

Ptačí chřipka - informace pro veřejnost



AKTUÁLNÍ INFORMACE:

 

Krizová linka krajské veterinární správy pro hlášení nákazy nebo mimořádné situace +420 720 995 204

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Pravidla pro řešení situací spojených s výskytem vysoce patogenní aviární influenzy pro období jaro 2017 ve Středočeském kraji

 1. Sběr a vyšetřování uhynulých volně žijících ptáků

Doporučení Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Středočeský kraj (dále jen KVS) ke svozu kadáverů (tedy v tomto případě těl uhynulých volně žijících ptáků) v současné době: S ohledem na to, že virus vysoce patogenní aviární influenzy byl potvrzen na několika místech Středočeského kraje, nebyl identifikován subtyp přenosný na lidi, nemá smysl opětovné vyšetřování uhynulých volně žijících ptáků. V současné situaci jsou podstatné pro KVS podrobnosti okolí nálezu, týkající se výskytu komerčních chovů (drůbežárny, chovy kachen, krůt atd.), popř. výskyt drobnochovů s venkovním způsobem chovu drůbeže v těsné blízkosti nálezu (za plotem), jako podklad pro další šetření KVS. Kadávery volně žijících ptáků jsou v současnosti určeny k likvidaci prostřednictvím asanačního podniku dle § 40 odst. 3 veterinárního zákona prostřednictvím a na náklady obce.

Pracovníci obcí, kteří provádějí na volném prostranství sběr kadáverů, pokud nevyužijí sběr pracovníkem asanačního podniku, se řídí postupem navrženým v příloze „Postup očisty po sběru volně žijícího uhynulého ptáka“.

 

Přílohy:

Seznam asanačních svozců na území Středočeského kraje

Postup očisty po sběru volně žijících uhynulých ptáků

 

2. Řešení situací ohlášených drobnochovatelem v jeho vlastním chovu

Ohlašovateli úhynu v drobno-chovech bude pracovníkem Operačního a informačního střediska HZS krajů (KOPIS) popř. Integrovaného operačního střediska krajského ředitelství policie (IOS KŘP) nebo pracovníkem obce sděleno telefonní číslo na krizovou linku KVS 720 995 204, kde s ním bude probrán další postup.

 

3. Řešení situací ohlášených chovatelem v komerčním chovu

Ohlašovateli úhynu v komerčním chovu bude pracovníkem Operačního a informačního střediska HZS krajů (KOPIS) popř. Integrovaného operačního střediska krajského ředitelství policie (IOS KŘP) nebo pracovníkem obce sděleno telefonní číslo na krizovou linku KVS 720 995 204, kde s ním bude probrán další postup.

 

MVDr. Otto Vraný                                              

ředitel Krajské veterinární správy                         

Státní veterinární správy pro Středočeský kraj      

                             

 

 

Seznam asanačních svozců na území Středočeského kraje 

Benešov

ASAP Věž

569 423 863

Beroun

Asavet Biřkov

p. Dědina 724 030 846

Kladno a Rakovník

VAPO Podbořany

p. Wigner 725 723 083

Kolín

ASAP Věž

569 423 863

Kutná Hora

ASAP Věž

p. Kropáček 605 716 234

Měník

SAP Mimoň Tišice

p. Pelantová 315 070 696

604 414 635

Mladá Boleslav

SAP Mimoň

Boreček 487 883 888

606 932 956

Nymburk

ASAP Věž

p. Kropáček 776 693 189

Praha – východ

Petlán Hovorčovice

602 312 308

Praha – západ

SAP Mimoň Tišice

p. Marek 602 563 316

Příbram

VAÚ Biřkov

p. Voplatek 725 618 676

p. Škopek 725 618 674

 

Postup očisty po sběru volně žijících uhynulých ptáků

Pracovníci obcí, kteří provádějí na volném prostranství sběr kadáverů (tedy v tomto případě těl uhynulých volně žijících ptáků), pokud nevyužijí sběr pracovníkem asanačního podniku, se řídí následujícím doporučením:

  1. manipulují s kadáverem v gumových rukavicích
  2. uloží ho do igelitového pytle, který zaváží
  3. pytel vloží do druhého igelitového pytle, provedou dezinfekci podrážek bot a rukavic, sejmou rukavice a vhodí je do vnějšího pytle před jeho zavázáním
  4. po skončení manipulace s obaly si umyjí ruce a provedou jejich dezinfekci.

 

Příklady přípravků pro dezinfekci rukavic a podrážek rukavic:

Jakýkoliv přípravek s virucidním účinkem např. Savo original, Savagro basic a obdobné

Postupujte vždy v souladu s návodem výrobce

 

Příklad přípravku pro dezinfekci rukou:

Jakýkoliv přípravek s virucidním účinkem např. Sanytol gel a obdobné

Postupujte vždy v souladu s návodem výrobce

 

 

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Výstřižek1.JPG

Ptačí chřipka - informace pro veřejnost

 Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou. Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže. V ČR zatím žádný případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků ani v chovech drůbeže. Přesto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.

 

Co je chřipka ptáků?

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů. Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.

 Výstřižek2.JPG

Způsob přenosu ptačí chřipky

K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.). Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.). Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

 

Příznaky ptačí chřipky

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.

Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr. 2), edém hlavy (obr. 3). Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4). V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa.

 Výstřižek3.JPG

Obecné zásady ochrany člověka před nákazou

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba:

  • chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty, uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
  • poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží,
  • nezpracovávat nemocnou drůbež,
  • dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
  • informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
  • ochrana domácích miláčků - psů, koček apod. – za bránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky
  • při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou, se vyhýbat trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví, která jsou zveřejněna na mzcr.cz

 

Zásady pro drobnochovatele drůbeže

V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.

  • ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,
  • slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží
  • v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
  • krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
  • pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
  • pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
  • venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
  • pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
  • zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
  • oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
  • nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.

 

Výstřižek5.JPG

Ptaci_chripka_-_informace_pro_verejnost.pdf

 

 


Menu

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecsuchdol.cz

Registrujte se zde


ZŠ SUCHDOL - logo školy.jpg

MŠ Suchdol.PNG

http://www.geosense.cz/geoportal/suchdol-kutna-hora/