Městys Suchdol

Zajímavosti

SUCHDOLSKÝ ZÁMEK, DŘÍVE TVRZ

Zakladatelem suchdolské tvrze, vzniklé pravděpodobně ve 13. století, byl nejspíše některý z kutnohorských patricijů. Její areál měl půdorys čtverce, jehož vrcholy byly obráceny ke světovým stranám, byl obklopen hradbou, vodním příkopem a valem. Vstup do tvrze zajišťoval od severovýchodu most přes příkop a dvojitá brána, jejíž vnější portál byl v hradební hradní zdi. Průjezd bran tvořil zřejmě samostatnou přízemní budovu. Vstup do tvrze byl chráněn hlavní věží obdélníkového půdorysu, umístěnou ve výchovním nároží tvrze jižně od vstupní brány. Na jihovýchodní straně přiléhal k věži a obvodové hradbě jednopatrový gotický palác. V západním rohu tvrze stála menší věž a mezi ní a vstupní branou při severozápadní hradbě byla jednopatrová hospodářská budova, jejíž nádvorní strana se v přízemí otevírala gotickou arkádou. Jihozápadní strana areálu tvrze byla uzavřena pouze hradbou.
    
Z gotické tvrze se zachovaly v dnešním zámku novější obvodové zdi jihovýchodní a jihozápadní strany, některé příční a nádvorní zdi jihovýchodního křídla, kamenná sedátka ve zdi v přízemí bývalé věže a část vnějšího portálu vstupní brány.

Východní nároží zámku v SuchdolePo husitských válkách se majitelé Suchdola rychle střídali, až jej v polovině 16. století získal Jan Popel z Vesce. Za Popelů byla původní gotická tvrz přestavěna v renesanční zámek - renesančně byly přestavěny obytné prostory ve věži a přilehlém paláci, přičemž na vnější straně byla prolomena nová okna s renesančními ostěními. Dále bylo přistavěno nové jednopatrové křídlo při jihozápadní hradbě, do kterého byla pojata i věž v západním rohu tvrze. Další jednopatrová přístavba vznikla na volném prostranství mezi severní stranou hlavní věže a budovou s průjezdem vstupní brány. Přízemí této přístavby bylo zaklenuto dosud zachovalou valenou klenbou s lunetami. Stejné zaklenutí tehdy dostal i průjezd vstupní brány a přilehlá budova stájí. Jednotlivé části stavby byly v nádvoří propojeny dřevěnými pavlačemi a dostaly renesanční sgrafitovou fasádu, z části dodnes zachovalou. Budova zámku byla zakončena atikou kryjící pultové zastřešení jednopatrových budov. Z hmoty stavby vystupovala pouze dvoupatrová věž na východní straně. 

V průběhu třicetileté války byl Suchdol několikrát vydrancován císařským vojskem a v r. 1639 Švédy, a když Suchdol spolu s malešovským panstvím koupil Jindřich Berka z Dubé, byl zámek ve velmi špatném stavu. Dal jej tedy opravit, přičemž byla věž snížena na úroveň ostatních budov. Opravený zámek sloužil jako sídlo hospodářského úředníka, spravujícího suchdolský dvůr, sami majitelé zde pobývali jen zřídka. Takto byl zámek užíván do roku 1738, kdy jej i s panstvím zakoupil profesor pražské univerzity Václav Neumann z Puchholce. Suchdol se tak opět stal centrem samostatného statku a zámek obydlím majitele. V kupní smlouvě je zámek popisován jako kamenná, do čtverhranu  stavěná budova, krytá šindelem a obehnaná vodním příkopem. V přízemí zámku byly sklepy, kuchyň, komora, klenuté světnice a chlév, v prvním patře pak několik místností obývaných písařem; zbytek prvního patra byl používán jako sýpka. V. Neumann z Puchholce zvolil za své sídlo jihozápadní křídlo zámku, které barokně upravil. Na tyto úpravy upomínají některá dveřní a okenní ostění v této části zámku a zachovalý barokní krb. Jednotlivé části zámku byly tehdy dostavěny do stejné výše a zastřešeny jednotnou barokní valbovou střechou. Vodní příkopy kolem zámku byly zrušeny a v jejich místě zřízena zahrada.
    
S dalšími majiteli (Osteiny a později Dahlberg-Osteiny) začal zámek chátrat, neboť jej využívali pouze k hospodářským účelům. Velmi nepříznivě ovlivnilo stav zámku zřízení cukrovaru a po jeho zrušení byl zámek i nadále užíván jen jako sýpka a skladiště. Později byl přestavěn interiér jihozápadního křídla a odstraněny spojovací pavlače v nádvoří. Budova byla zastřešena dnešní nízkou valbovou střechou. Na konci 90. let 19. století byla stržena severozápadní hradba a při ní stojící hospodářské budovy. V jejich místech, ale zčásti i na zasypaném příkopu byla postavena nová budova kravína, do jejíž nádvořní části byla pojata část gotické zděné arkády, která byla ponechána z původní hospodářské budovy. Současně byla stržena i střecha a klenby v bráně a přilehlé stáji a byly zde bez užití ponechány jen obvodové zdi.
    
V roce 1925 při první pozemkové reformě získala zámek obec Suchdol. tehdy byl bývalý kravín na severozápadní straně přestavěn na sokolovnu. V roce 1946 byla v jihozápadním křídle zámku  umístěna škola a pro tento nový účel upraveny interiéry. V průběhu 50. a na počátku 60. let 20. století byl opravován jihovýchodní trakt, byly v něm zřízeny byty (později používané jako kanceláře), knihovna a obřadní síň MNV. Při těchto přestavbách byla obnovena též původní sgrafitová omítka.
    
Základ dnešního zámeckého areálu tedy tvoří na jihozápadní a jihovýchodní straně dvě jednopatrová renesanční křídla, jen severovýchodní nároží je dvoupatrové (ovšem bez změny výšky křídla oproti ostatním), všechny části stavby jsou pokryty valbovou střechou. V interiérech budovy jsou ještě někde zachovány gotické a barokní prvky, ale nešetrné zacházení v průběhu let je omezil na minimum, část interiéru slouží jako obecní úřad, část jako knihovna, sídlo soukromé firmy, v severovýchodní části je umístěno v současnosti nefunkční kino. Severozápadní trakt zámeckého komplexu tvoří architektonicky zcela odlišná budova sokolovny, na severovýchodě stojí nezastřešené zdi vstupní brány a hospodářských budov.

OBEC VYSOKÁ

Na západním úbočí vrchu Vysoká, jež se tyčí nad Suchdolem, se rozkládá malá osada Vysoká. Na severní straně vsi stojí filiální kostelík Panny Marie, který již ve 14. století měl svého faráře, k vysocké faře náležel toho času také Suchdol. Avšak tento kostelík s farou nejsou jedinými připomínkami církevní minulosti této obce. Na temeni vrchu  Vysoká stával malý klášter s kaplí sv. Jana Křtitele.
    
Když byl roku 1695 majitel panství malešovského, ke kterému tehdy vrch i obec Vysoká s městečkem Suchdol patřila, vyhrál v Karlových Varech na saském kurfiřtovi Friedrichu Augustovi sázku v obnosu 1400 dukátů, zavázal se tyto peníze věnovat na stavbu kláštera a kaple. Jako nejpříhodnější místo byla vyhlédnuta Vysoká. Zakládací listina zní ve zkratce takto: 

Zřícenina kláštera na vrchu VysokáVe jménu Nejsvětější Nerozdílné Trojice Boží, Otce, Syna i Ducha svatého, Amen. Vědomo a známo budiž každému, zvláště kde by toho potřeba bylo, že jsem, jak povědomo, na svém v čáslavském kraji ležícím dědičném panství malešovském, na tak zvaném vrchu „Vysoká“ aneb „Belveder“ pro tři sestárlé a dobře zachovalé poustevníky, kteří přísahou na místo vázáni býti mají, k uctění velikého sv. Jana Křtitele poustevnu založil a pohodlnými příbytky opatřil, na věčné časy obdaroval, tak že jim ničeho k živobytí potřebného scházeti nemá. Sebe i své nástupce nejúsilovněji zavazuji, aby při stálém zachování oné poustevny každému z těch tří poustevíkův jedno sto říšských tolarů, tedy dohromady tři sta říšských tolarův z důchodu panství malešovského na stravu a oděv vypláceny byly… Poněvadž poustevníci ti rok co rok nového oděvu potřebí nemají, proto vykázaných tři sta tolarů jim postačí na stravu a jiné potřeby, které však peníze nemají se jim v hotovosti dáti, nýbrž na chléb, vařivo a to takto, ať už je draho nebo lacino, korec pšenice za 1 zl. 15 kr., korec žita za 1 zl., korec ječmene na kroupy za 45 kr., jedna libra ryb za 4 kr., jedna libra másla za 6 kr., jedna libra sýra za 2 kr.; mimo to mají dostati potřebné dříví a jedno vědro piva. Ani dříví, ani pivo se jim nemá na penězích přirážeti, nýbrž mají to mít zdarma. Poustevníci – jichž dosazení při ubytí jednoho nebo druhého mému dědici nebo budoucímu majiteli panství malešovského se zůstane – mají k zbožnosti povzbuzující život vésti, nikomu příčiny k pohoršení nedávati, nýbrž vlastního svého spasení vyhledávati a na den sv. Jana Křtitele a den mého oumrtí plnomocných odpustků mocí apoštolovou udělených zároveň s ostatními tamo připutujícími se súčastniti a za věrné zemřelé vroucně se modliti. … 

    
Základní listina byla vyhotovena na Novém Městě pražském 8. března 1698, podepsána hrabětem Fr. Ant. Šporkem a dvěma svědky a byla založena do zemských desk. Obřad svěcení vykonal prelát pražský a pozdější biskup králové-hradecký P. Tobiáš Jan Becker. Ten den se stal svátkem pro poddané malešovského panství a na slavnost vysvěcení se sešlo více než 20 000 poutníků a hrabě nechal rozdávat „pamětní peníz“, jež dal na památku slavnosti razit. 
    
Zřícenina kláštera na vrchu VysokáAvšak již roku 1699 prodal hrabě Špork Suchdol i Vysokou hraběti Frant. Ant. z Halleweilu a ten odmítl mnichy na Vysoké vydržovat. Bylo tedy rozhodnuto, že je má vydržovat klášter v Lysé nad Labem, odkud mniši pocházeli. Tak se skutečně dělo po několik let, ale když bylo třeba úpravy kláštera a kaple, nařídila správa kláštera lysského, aby se mniši vrátili zpět, a klášter osiřel. 30.4. 1834 se krajem prohnala bouře a klášter, zasažen bleskem, vyhořel. Od té doby leží v sutinách.
    
    
Půdorys celé stavby tvořil čtverec s polokruhovými výstupky. Střed stavby byla vlastní, dřevem klenutá kaple, která zasahovala až do střechy. V prvním patře kolem kaple byly byty mnichů. V kapli byla ve výši prvního patra umístěna římsovitá pavlač, kterou mniši vcházeli ze svých pokojů. Na tuto pavlač vedly z chrámové předsíňky klášterním zdivem schody. V přízemí pod pokoji řeholníků byla umístěna kuchyně, komora a pod nimi sklepy. Všechny místnosti byly ještě počátkem 20. století dobře znatelné, ale dnes se zachovaly (jak je vidět na fotografiích) jen zbytky masivních nosných zdí.














Menu

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecsuchdol.cz

Registrujte se zde


ZŠ SUCHDOL - logo školy.jpg

MŠ Suchdol.PNG

http://www.geosense.cz/geoportal/suchdol-kutna-hora/