Městys Suchdol

Spádové obce

Dobřeň

Ve vzdálenosti 2 km jižně od obce Suchdol se v nadmořské výšce 364 m rozkládá osada Dobřeň, která čítá přes 200 obyvatel. Ta je v písemnostech známa již od konce 13. století, kdy se poprvé zmiňuje tzv. dobřeňská tvrz, ke které tehdy patřil i pivovar. Historie obce je květnatá jmény vladyků, kutnohorských hofmistrů a drobných šlechticů. Roku 1543 bylo dobřeňské zboží prodáno Jindřichu Voděradskému z Hrušova, jehož syn Jiří spojil panství s panstvím Suchdolským. Přestože byl dobřeňský statek několikrát prodán a zase odkoupen, jeho historie je od roku 1776 neoddělitelně spjata s malešovským panstvím, ke kterému náležel i Suchdol.
    Kostel s farou se poprvé v listinách připomíná ke konci 14. století, avšak z původní stavby se zachoval pouze presbytář. Loď a věž byly přestavěny v dobách, kdy Dobřeň patřila k malešovskému statku. Do venkovní zdi kostela a v chrámové předsíňce je vsazeno celkem 14 starých reliéfních náhrobků rodin Dobřeňských z Dobřenic a Voděradských z Hrušova. Většinou jsou pískovcové a pocházejí z druhé poloviny 16. století.
    V současné době sídlí v Dobřeni zemědělské družstvo, které přežilo období velké recese, takže i dnes poskytuje obyvatelům okolních obcí množství pracovních míst. Přes potíže, které v současné době provází zemědělství v České republice, hospodaří toto zemědělské družstvo již dlouhodobě se ziskem.

Kostel sv. Václava v Dobřeni


Malenovice

Přibližně 3 km jihozápadně od Suchdola ve výšce 370 m nad mořem se nachází obec Malenovice. Ty se poprvé připomínají v listinách ze 14. století, kdy byly majetkem kláštera na Starém Městě pražském. Stejně jako Solopysky byly později i Malenovice převedeny pod správu hradu kolínského. V držení tohoto panství byla obec až do 16. století, kdy ji Jindřich z Hrušova připojil k dobřeňskému zboží. Historie obce je pak spjata, stejně jako Suchdol, s panstvím malešovským, školou i farou náležely Malenovice do Suchdola a později do Solopysk. V obci se nenachází ani kostel, pouze na návsi stojí kaple se zvonicí.
V současnosti je obec pevně spajta se Suchdolem, základní školu ani poštu či obchod Malenovice nemají. Jedná se však o malebnou vísku, jejímž středem protéká potok, ústící do rybářsky vyhlášeného Malenovického rybníka. V poslední době se vzhled obce velmi zlepšil např. úpravou místních komunikací, množství starších domů bylo opraveno a je využíváno k rekreačním chalupářským účelům.

Kaplička v obci Malenovice

Solopysky 

Jihozápadně od obce Suchdol ve vzdálenosti asi 12 km od města Kutná Hora v nadmořské výce 374 m leží obec Solopysky. Její jméno, dříve psáno Solopisky, se pravděpodobně odvozuje od "Slapisky", z bulharského slap čili výpar. Odtud tedy Solopsysky - obec kde je půda vypařená, suchá.
Dnes nemá obec poštu, obchod ani školu, avšak v její dlouhodobé historii tomu tak vždy nebylo, naopak v některých obdobích se jednalo o obec spádovou farností i školou. Přestože se první zmínky o osadě solopyské objevují v listinách až v roce 1365, je pravděpodobné, že její historie je daleko starší. Ve 14. století bylo solopyské panství rozděleno: ves patřila Zbraslavskému klášteru a tvrz s poplužním dvorem vladykům ze Solopysk. Toto rozdělení trvalo až do 16. století, kdy rod Voděradských skoupil jednotlivé části obce a spojil je s panstvím dobřeňským. Tím se ves dostala i k Suchdolu, neboť v majetku tohoto rodu bylo panství malešovské, ke kterému Suchdol tehdy náležel.
První zmínka o solopyské katolické farnosti je totožná s prvními zprávami o obci vůbec: v roce 1365 byl do Solopysk dosazen farář Markvart. Kostel sv. Bartoloměje, původně tedy gotický z první poloviny 14. století, je jednoduchá jednolodní stavba s čtverhranou presbytáří a věží (dvoupatrovým hranolem s cibulovou krytbou) v západním průčelí. Při východní straně kostela je zbudována jednoduchá hrobka Vraždů z Kunwaldu, dvora vzdáleného 1 km od obce. Fara nedaleko kostela je nyní opuštěná, stejně jako kostel, do něhož je přístup možný pouze každou druhou neděli v měsíci od 8.00 hod při pravidelné bohoslužbě. Přestože je kostel s farou osiřelý, jejich krása a důstojnost vynikají navzdory staré omítce a zarostlé cestě branou v kostelní zdi.
Již od roku 1651 se v listinách vedle kněží vyskytují také kantoři, byť vyučující tehdy ještě soukromě po domech. O sto let později měla škola již svou budovu a hospodářská stavení: tehdy k solopyské škole náležel i Červený hrádek, Poďousy, Pučery, Chotouchov a Miletíny. V roce 1817 navštěvovalo tuto školu 179 dětí a bylo nezbytné přidělit škole učitelského pomocníka. Škola se i nadále rozrůstala, počet tříd stoupal. V roce 1872 byl František Kmoch, doposud učitelský pomocník, přeložen (a tím i povýšen) do Solopysk jako prozatímní ředitel a správce tehdy již pětitřídní obecné školy. Některé obce, spadající pod solopyskou farnost, však požádaly o vystavění vlastních škol, a tak se škola v Solopyskách stává čím dál víc opuštěnější, až zanikla úplně. Solopyské děti nyní dojíždějí do Základní školy v Suchdole.

Brána ke kostelu sv. Bartoloměje v Solopyskách


Vysoká 

Na západním úbočí vrchu Vysoká 1 km jihovýchodně od Suchdola leží v nadmořské výšce 431 m obec Vysoká. Vrch nad obcí je nejvyšším bodem v této krajině a dosahuje nadmořské výšky 471 m.
Obec Vysoká vždy náležela k suchdolskému panství a později, když byl Suchdol sloučen s panstvím malešovským, sdílela jeho osudy. Na severní straně osady stojí dostel Panny Marie, který byl již ve 14. století farním, tehdy k vysocké farnosti náležel i Suchdol. Fara byla zpočátku obsazována faráři katolickými, ale krátce před třicetiletou válkou byl katolický farář z fary vyhnán a nedaleko obce zvaražděn. Po této válce byla fara opět katolická. I ta však byla v roce 1745 zrušena a přenesena do Suchdola. S farou byla spjata i vysocká škola, avšak o jejím zrušení nebyly nalezeny žádné záznamy, pravděpodobně zanikla se zánikem farnosti Vysoká.
Kostel samotný je stavba velmi zajímavá. Sakristie kostela ukazuje chloubu románského slohu, pochází pravděpodobně již z 10. nebo 1. poloviny 11. století. Věž a presbytář vykazují znaky přechodu stylu románského v gotický, chrámová loď  s jednoduchou stavbou a rovným stropem pak pochází až z 1. poloviny 18. století. Na jižní straně lodi je zazděn gotický náhrobek připomínající smrt "urozené Mariany, šlechetné ženy a manželky urozeného, statečného rytíře pana Jindřicha Materny". Okolo kostela se rozkládá nevelký hřbitov.
Za pozornost bezesporu stojí zřícenina kláštera na vrchu Vysoká, o níž je možné nalézt informace na stránce Zajímavosti.
V současnosti se počala obec Vysoká opět rozrůstat, příjemné prostředí vyhovuje nejen chatařům, ale i novým usedlíkům, kteří si v obci opravují starší stavení či staví své domy.

Kostel Panny Marie na Vysoké

 

Menu

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecsuchdol.cz

Registrujte se zde


ZŠ SUCHDOL - logo školy.jpg

MŠ Suchdol.PNG

http://www.geosense.cz/geoportal/suchdol-kutna-hora/