Městys Suchdol

Lověna Dobřeň

 

Myslivecký spolek Lověna Dobřeň

Historie lovu a myslivosti -

Lov patřil k nejstarším činnostem lidstva již od starší doby kamenné (500 000 – 70 000 př.n.l.). Lovil každý, kdo potřeboval a kde chtěl. Rozvojem pěstování polních plodin a chovu domácích zvířat se stal lov pouze doplňkovým zdrojem potravy. S rozdělováním půdy, s nabýváním majetku se společnost diferencovala na nadřízenou a podřízenou vrstvu. Právo lovu si ponechával panovník, o čemž svědčí nařízení knížete Boleslava z roku 950. Název „lovec“ se objevuje v 11 století. Panovníka tehdy obklopovala početná lovecká družina, pro jejich pobyt se stavěly lovecké hrádky (např. Křivoklát, Jivno, Zbečno). Lovecký personál je usídlován v tzv. účelových obcích (Loveč, Lovčice, Psáry, Ohaře, Sokolníky atd.). S rozvojem feudalismu rostla moc šlechty na úkor panovníka včetně omezování výhradního práva lovu. Nařízení krále Václava IV. z roku 1388 uvádí, že lov je výsadou vrchnosti, šlechty (tzv. právo dominikální). V usnesení Českého sněmu z roku 1573 se uvádí, že právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků (panovník, šlechta, kláštery, královská města). Usnesení však obsahuje i nařízení o ochraně zvěře, což znamená počátek myslivosti u nás.

Po Bílé hoře (1620) je česká šlechta potlačována, přicházejí cizí rody. Lov se stává záležitostí společenské reprezentace. Od 16. století se rozvíjejí palné zbraně, koncem 17. století se objevují lovecké ručnice. Císař Ferdinand III. vydává roku 1641 ustanovení o lovu pro Čechy, ve kterém se uvádí, že myslivost je „kratochvílí šlechtickou“, poddaní jsou při lovech povinni robotami. Proti tehdy rozšířenému pytláctví byly vydávány různé patenty – např. Karla VI. v roce 1732. Vzdělávání potřebného personálu – myslivců se dělo zpravidla tříletou výuční dobou u zkušeného myslivce zakončené slavnostním „přijetím v počet myslivců“ a předáním výučního listu, tesáku a trubky. Významnou osobností té doby byl František Antonín hrabě Sporck (1662-1738), mecenáš umění a zakladatel Řádu sv. Huberta. Jeho zásluhou bylo zavedení troubení při lovech, úpravy honiteb, chov loveckých psů, zakládání obor. Majitel Malešovského panství (včetně Suchdola) v letech 1666-1699.

Císař Josef II. vydal v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňuje poddaným v robotách, upravuje ochranu polních plodin, ukládá hradit škody působené lovem a zvěří. Nastává odklon od chovů velké zvěře a zintenzivnění chovu drobné zvěře, přibývá i zvěře srnčí. Myslivost se podřizuje lesnímu hospodářství. V roce 1849 vydal císař František Josef I. říšský zákon o myslivosti, který zrušil dominikální lovecké právo a právo myslivosti spojil s vlastnictvím půdy. Vznikají honitby, nejmenší o výměře 115 ha. Po vzniku samostatné Československé republiky byly dosavadní myslivecké zákony pouze upravovány. V roce 1923 vznikla z jednotlivých mysliveckých spolků jednotná myslivecká organizace – Československá myslivecká jednota – předchůdce dnešní Českomoravské myslivecké jednoty. V době nacistické okupace byla vládním nařízením o myslivosti zvýšena minimální výměra honiteb na 150 ha, zavedeno povinné členství v myslivecké jednotě. Po osvobození vyšel zákon o myslivosti č.225/47 Sb. s platností od 1.1.1948. Prosazuje nejen aspekt hospodářský, ale i kulturní. Na výkonu práva myslivosti je umožněna účast širších vrstev. V roce 1962 vstoupil v platnost nový zákon o myslivosti 23/1962 Sb, který odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti náleželo státním lesům, statkům a JZD, které ho mohly postoupit pouze mysliveckým sdružením. Nejmenší výměra honitby je stanovena na 500 ha. Po roce 1989 bylo zákonem 270/1992 Sb. opět přiznáno právo myslivosti majitelům půdy. Výměra honitby zůstala zachována 500 ha. Honitby vlastní i společenstevní mohou být pronajímány jak právnickým, tak fyzickým osobám. Výkon práva myslivosti může být prováděn pouze kvalifikovanými myslivci.

 

 

O nás -

Myslivecký spolek, tak jak ho známe v současné podobě, vznikl na ustavující schůzi 3. 12. 1959. Tehdy členové mysliveckých spolků ze Suchdola, Dobřeně a Solopysk odhlasovali své sloučení a začali hospodařit v jedné velké honitbě.

Ještě předtím – v první polovině dvacátého století – honitby prakticky kopírovaly hranice katastrů jednotlivých obcí s výjimkou vlastních honiteb velkostatků nebo „panských“. Hlavní zvěří  převážně polních honiteb byla koroptev a zajíc. Teprve po druhé světové válce se začala objevovat zvěř srnčí a z bývalých bažantnic se začal šířit i bažant.  Zvěř měla v honitbách dobré životní podmínky, navíc myslivci intenzivně lovili její predátory. První na velkoplošné hospodaření doplatila koroptev – silný úbytek stavu se projevil již na počátku šedesátých let. Výrazný pokles zajíců nastal v polovině sedmdesátých let. Bažant byl již v této době uměle odchováván a vypouštěn do honiteb, ale i tak stav divoké populace klesal. I náš spolek se snažil zachránit bažanta umělým odchovem a vypouštěním do honitby. Za tím účelem jsme postupně vybudovali odchovnu v Dobřeni a zakoupili i přilehlé pozemky, na kterých jsme výsadbou keřů a stromků či setím vhodných plodin vytvářeli pro bažanty lepší podmínky.

V současné době již intenzita zemědělské výroby prakticky neumožňuje chov drobné zvěře. V našem spolku již několik let nelovíme ani zajíce, ani bažanta z divoké populace. Lovecké aktivity se přesunuly ke spárkaté zvěři, které velkoplošné hospodaření a pěstování energetických plodin více vyhovuje.         K lovu patří neodmyslitelně i lovecký pes. Naši členové chovají a cvičí celé spektrum plemen loveckých psů, které jsou potřebné pro výkon myslivosti v naší honitbě. Psi potřebnou kvalifikaci získávají na zkouškách, řadu z nich jsme ve spolupráci s Okresním mysliveckým spolkem v Kutné Hoře pořádali v naší honitbě. V posledních letech je to např. soutěž jezevčíků „O Kutnohorský groš“, kterou již tradičně zaštiťuje starostka Městyse Suchdol.

Čím dál větší význam získávají naše aktivity na poli zlepšování životního prostředí a revitalizace krajiny.  Za posledních 20 let jsme vysadili desetitisíce sazenic lesních stromků a keřů, zejména na obecních pozemcích. Výsadbou jsme revitalizovali skládky v Solopyskách a Malenovicích, ozelenili jsme protierozní meze nad Suchdolem, Dobření i Solopyskami. Po těžbě jsme vysadili valnou část lesa na Vysoké. V této činnosti chceme i nadále pokračovat, soustředíme se na udržení zeleně v rámci plánu ekologické stability krajiny.

Veřejnosti se prezentujeme i kulturně propagačními akcemi.  Oblíbené a veřejností hojně navštěvované byly různé taneční zábavy s mysliveckou tombolou, které jsme pořádali v sálech pohostinství v Dobřeni či Suchdole. Na tyto chceme navázat pořádáním plesů v Sokolovně v Suchdole, tak jak jsme začali v letošním roce. Podíleli jsme se na dvou výstavách o přírodě a myslivosti v Suchdole. Ta poslední byla v roce 2007 v rámci oslav 750. výročí první zmínky o Suchdole. Výstavu trofejí a obrazů s mysliveckou tématikou doplnil koncert pěveckého sboru Tyl z Kutné Hory a kvarteta hornistů Plzeňské konzervatoře.

Myslivost po staletí patřila neodmyslitelně ke stylu života na venkově. Poslední desetiletí však zájem upadá a mezi myslivce přichází stále méně mladých zájemců. Nemyslíme si, že by mladá generace ztratila zájem o přírodu, spíše je na nás, abychom vysvětlili naše poslání a nabídli pomocnou ruku zájemcům při poměrně náročné přípravě a absolvování zkoušek z myslivosti.  

 

Kontakt - 

Myslivecký spolek Lověna Dobřeň

Suchdol 1

285 02           

 

Výbor spolku

předseda

František Kučera (frantisek.kucera@centrumcz)

místopředseda

Jiří Novotný

myslivecký hospodář

ing. Jaroslav Syrový

pokladník

ing. Kamil Novák

člen výboru

Rudolf Kulhánek

 

Honitba –                                  

  • mapa 

                                                        honitba.JPG

 

  • výměra         

                         1 612 ha zemědělská

                            193 ha lesní

                              31 ha ostatní

                                3 ha vodní    

             celkem:      1 839 ha

 

  • normované a minimální stavy zvěře   

zvěř

normované stavy

minimální stavy

srnčí

90

21

zajíc

330

92

bažant

385

92

 

  • výskyt dalších druhů zvěře a živočichů:

V honitbě se vyskytuje prase divoké, daněk, liška, kuna lesní a skalní, tchoř, lasice, jezevec, vydra, koroptev, kachna divoká, lyska, čírka, holub hřivnáč, krkavec, káně lesní, poštolka, krahujec, jestřáb, moták pochop, kalous, puštík, výr, volavka popelavá, čáp černý, psík mývalovitý, norek americký

 

  • lov hlavních druhů zvěře (viz tab.)

 

Přehled o lovu jednotlivých druhů zvěře a produkci v letech 1985 – 2015

Výměra honitby 2.026 ha

rok

černá

srnčí

            zajíc

         bažant

kachna

liška

produkce

      kg

produkce

   kg/ha

odstřel

odchyt

odstřel

odchyt

1985

2

24

-

 

23

 

5

22

 

 

1986

2

23

13

 

51

 

10

23

587

0,29

1987

2

27

38

 

39

 

6

10

569

0,28

1988

5

22

41

 

98

 

90

23

650

0,32

1989

7

20

87

 

124

 

136

12

908

0,45

1990

8

26

138

 

133

53

211

13

1.249

0,62

1991

9

30

158

 

131

43

162

17

1.484

0,73

1992

-

33

47

 

143

128

241

14

1.003

0,49

 

Výměra honitby 1.839 ha – první desetileté období  1993 - 2002

rok

černá

srnčí

          zajíc

       bažant

kachna

liška

produkce

        kg

produkce

    kg/ha

odstřel

odchyt

odstřel

odchyt

1993

-

29

122

-

237

126

130

13

1.100

0,61

1994

1

18

110

12

171

36

269

3

1.134

0,62

1995

1

17

28

11

129

120

170

32

812

0,44

1996

7

12

6

-

111

156

174

22

846

0,46

1997

2

15

2

-

118

117

64

20

581

0,32

1998

3

16

11

-

151

139

65

5

734

0,41

1999

5

17

7

-

154

128

91

27

818

0,44

2000

6

20

15

-

162

168

85

14

915

0,50

2001

4

22

9

-

137

204

80

12

895

0,49

2002

3

23

10

-

167

153

67

7

824

0,45

celkem

32

189

320

23

1.537

1.347

1.195

203

8.359

 

 

Výměra honitby  1.839 ha – druhé desetileté období  2003 - 2012

rok

černá

srnčí

daňčí

zajíc

         bažant

kachna

liška

produkce

     kg

produkce

   kg/ha

odstřel

odchyt

2003

4

23

-

6

186

179

61

8

82

0,49

2004

7

27

-

35

181

-

83

6

927

0,50

2005

11

27

-

38

247

-

34

14

1.094

0,59

2006

5

27

-

15

115

-

48

11

726

0,39

2007

6

30

-

41

156

-

85

10

1.015

0,55

2008

10

31

2

56

151

-

69

14

1.080

0,59

2009

4

30

-

19

148

-

65

15

742

0,40

2010

13

26

-

32

154

-

58

11

1.120

0,61

2011

4

20

-

4

127

-

12

11

536

0,29

2012

5

22

1

4

94

-

-

12

678

0,37

celkem

69

263

3

250

1.559

179

515

112

8.810

 

 

 Výměra honitby 1.839 ha – třetí desetileté období  2013 - 2022

rok

černá

srnčí

daňčí

zajíc

bažant

kachna

liška

produkce

      kg

produkce

kg/ha

2013

11

17

1

-

76

10

9

798

0,43

2014

6

18

2

-

58

6

8

524

0,28

2015

4

14

3

-

72

15

26

440

0,24

2016

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2017

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2018

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2019

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2020

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2021

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2022

 

 

 

 

 

 

 

 

 

celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecsuchdol.cz

Registrujte se zde


ZŠ SUCHDOL - logo školy.jpg

MŠ Suchdol.PNG

http://www.geosense.cz/geoportal/suchdol-kutna-hora/