Městys Suchdol

Spádové obce

Dobřeň

Ve vzdálenosti 2 km jižně od obce Suchdol se v nadmořské výšce 364 m rozkládá osada Dobřeň, která čítá přes 200 obyvatel. Ta je v písemnostech známa již od konce 13. století, kdy se poprvé zmiňuje tzv. dobřeňská tvrz, ke které tehdy patřil i pivovar. Historie obce je květnatá jmény vladyků, kutnohorských hofmistrů a drobných šlechticů. Roku 1543 bylo dobřeňské zboží prodáno Jindřichu Voděradskému z Hrušova, jehož syn Jiří spojil panství s panstvím Suchdolským. Přestože byl dobřeňský statek několikrát prodán a zase odkoupen, jeho historie je od roku 1776 neoddělitelně spjata s malešovským panstvím, ke kterému náležel i Suchdol.
    Kostel s farou se poprvé v listinách připomíná ke konci 14. století, avšak z původní stavby se zachoval pouze presbytář. Loď a věž byly přestavěny v dobách, kdy Dobřeň patřila k malešovskému statku. Do venkovní zdi kostela a v chrámové předsíňce je vsazeno celkem 14 starých reliéfních náhrobků rodin Dobřeňských z Dobřenic a Voděradských z Hrušova. Většinou jsou pískovcové a pocházejí z druhé poloviny 16. století.
    V současné době sídlí v Dobřeni zemědělské družstvo, které přežilo období velké recese, takže i dnes poskytuje obyvatelům okolních obcí množství pracovních míst. Přes potíže, které v současné době provází zemědělství v České republice, hospodaří toto zemědělské družstvo již dlouhodobě se ziskem.

Kostel sv. Václava v Dobřeni


Malenovice

Přibližně 3 km jihozápadně od Suchdola ve výšce 370 m nad mořem se nachází obec Malenovice. Ty se poprvé připomínají v listinách ze 14. století, kdy byly majetkem kláštera na Starém Městě pražském. Stejně jako Solopysky byly později i Malenovice převedeny pod správu hradu kolínského. V držení tohoto panství byla obec až do 16. století, kdy ji Jindřich z Hrušova připojil k dobřeňskému zboží. Historie obce je pak spjata, stejně jako Suchdol, s panstvím malešovským, školou i farou náležely Malenovice do Suchdola a později do Solopysk. V obci se nenachází ani kostel, pouze na návsi stojí kaple se zvonicí.
V současnosti je obec pevně spajta se Suchdolem, základní školu ani poštu či obchod Malenovice nemají. Jedná se však o malebnou vísku, jejímž středem protéká potok, ústící do rybářsky vyhlášeného Malenovického rybníka. V poslední době se vzhled obce velmi zlepšil např. úpravou místních komunikací, množství starších domů bylo opraveno a je využíváno k rekreačním chalupářským účelům.

Kaplička v obci Malenovice

Solopysky 

Jihozápadně od obce Suchdol ve vzdálenosti asi 12 km od města Kutná Hora v nadmořské výce 374 m leží obec Solopysky. Její jméno, dříve psáno Solopisky, se pravděpodobně odvozuje od "Slapisky", z bulharského slap čili výpar. Odtud tedy Solopsysky - obec kde je půda vypařená, suchá.
Dnes nemá obec poštu, obchod ani školu, avšak v její dlouhodobé historii tomu tak vždy nebylo, naopak v některých obdobích se jednalo o obec spádovou farností i školou. Přestože se první zmínky o osadě solopyské objevují v listinách až v roce 1365, je pravděpodobné, že její historie je daleko starší. Ve 14. století bylo solopyské panství rozděleno: ves patřila Zbraslavskému klášteru a tvrz s poplužním dvorem vladykům ze Solopysk. Toto rozdělení trvalo až do 16. století, kdy rod Voděradských skoupil jednotlivé části obce a spojil je s panstvím dobřeňským. Tím se ves dostala i k Suchdolu, neboť v majetku tohoto rodu bylo panství malešovské, ke kterému Suchdol tehdy náležel.
První zmínka o solopyské katolické farnosti je totožná s prvními zprávami o obci vůbec: v roce 1365 byl do Solopysk dosazen farář Markvart. Kostel sv. Bartoloměje, původně tedy gotický z první poloviny 14. století, je jednoduchá jednolodní stavba s čtverhranou presbytáří a věží (dvoupatrovým hranolem s cibulovou krytbou) v západním průčelí. Při východní straně kostela je zbudována jednoduchá hrobka Vraždů z Kunwaldu, dvora vzdáleného 1 km od obce. Fara nedaleko kostela je nyní opuštěná, stejně jako kostel, do něhož je přístup možný pouze každou druhou neděli v měsíci od 8.00 hod při pravidelné bohoslužbě. Přestože je kostel s farou osiřelý, jejich krása a důstojnost vynikají navzdory staré omítce a zarostlé cestě branou v kostelní zdi.
Již od roku 1651 se v listinách vedle kněží vyskytují také kantoři, byť vyučující tehdy ještě soukromě po domech. O sto let později měla škola již svou budovu a hospodářská stavení: tehdy k solopyské škole náležel i Červený hrádek, Poďousy, Pučery, Chotouchov a Miletíny. V roce 1817 navštěvovalo tuto školu 179 dětí a bylo nezbytné přidělit škole učitelského pomocníka. Škola se i nadále rozrůstala, počet tříd stoupal. V roce 1872 byl František Kmoch, doposud učitelský pomocník, přeložen (a tím i povýšen) do Solopysk jako prozatímní ředitel a správce tehdy již pětitřídní obecné školy. Některé obce, spadající pod solopyskou farnost, však požádaly o vystavění vlastních škol, a tak se škola v Solopyskách stává čím dál víc opuštěnější, až zanikla úplně. Solopyské děti nyní dojíždějí do Základní školy v Suchdole.

Brána ke kostelu sv. Bartoloměje v Solopyskách


Vysoká 

Na západním úbočí vrchu Vysoká 1 km jihovýchodně od Suchdola leží v nadmořské výšce 431 m obec Vysoká. Vrch nad obcí je nejvyšším bodem v této krajině a dosahuje nadmořské výšky 471 m.
Obec Vysoká vždy náležela k suchdolskému panství a později, když byl Suchdol sloučen s panstvím malešovským, sdílela jeho osudy. Na severní straně osady stojí dostel Panny Marie, který byl již ve 14. století farním, tehdy k vysocké farnosti náležel i Suchdol. Fara byla zpočátku obsazována faráři katolickými, ale krátce před třicetiletou válkou byl katolický farář z fary vyhnán a nedaleko obce zvaražděn. Po této válce byla fara opět katolická. I ta však byla v roce 1745 zrušena a přenesena do Suchdola. S farou byla spjata i vysocká škola, avšak o jejím zrušení nebyly nalezeny žádné záznamy, pravděpodobně zanikla se zánikem farnosti Vysoká.
Kostel samotný je stavba velmi zajímavá. Sakristie kostela ukazuje chloubu románského slohu, pochází pravděpodobně již z 10. nebo 1. poloviny 11. století. Věž a presbytář vykazují znaky přechodu stylu románského v gotický, chrámová loď  s jednoduchou stavbou a rovným stropem pak pochází až z 1. poloviny 18. století. Na jižní straně lodi je zazděn gotický náhrobek připomínající smrt "urozené Mariany, šlechetné ženy a manželky urozeného, statečného rytíře pana Jindřicha Materny". Okolo kostela se rozkládá nevelký hřbitov.
Za pozornost bezesporu stojí zřícenina kláštera na vrchu Vysoká, o níž je možné nalézt informace na stránce Zajímavosti.
V současnosti se počala obec Vysoká opět rozrůstat, příjemné prostředí vyhovuje nejen chatařům, ale i novým usedlíkům, kteří si v obci opravují starší stavení či staví své domy.

Kostel Panny Marie na Vysoké

 

Menu

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecsuchdol.cz

Registrujte se zde



logo škola.JPG


cleerio.JPG


 

Portál veřejné správy